Mobilní láska

Něžně se k němu tiskla. Hlavu mírně nakloněnou, oči sklopené. Sem tam je na chvilku zvedla, jestli už může. Jestli už.

To vždy mírně odfrkl. Rušilo ho to. Cítil to jako nátlak.

Ještě to nemá dohráno. Pak písne frendovi a zkoukne fejs. Co taky jinýho dělat tady, v tomhle ulítlým obchoďáku.

Červenec tam venku voněl po dešti. Cítila jsem pohnutku nabídnout jí ruku a říci něco milého. Už mi není těch jejích patnáct a vím své.

Teplé srdce či studený kov?

Kdo volí, volí. Jeho volbu jemu nech. Hlavní je, co zvolíš Ty, má milá …

-mt-